Příběh zjevení

Dne 11. února 1858 šla čtrnáctiletá Bernadetta spolu se svou sestrou Antonií a přítelkyní ze sousedství Joannou nasbírat suché větve na topení. Když přišli k jeskyni pod Massabiellskou skálou, museli projít přes potok. Bernadetta si zula boty a stáhla punčochy. Vtom zaslechla jemný šum větru a podívala se směrem k jeskyni. Uviděla zlatavý oblak a těsně za ním nádhernou Paní.

Podle Bernadettiných slov byla oblečena v bílém, přepásaná modrou stuhou a na nohou měla žluté růže. Paní se na ni usmála a kývla směrem k Bernadettě, aby přišla blíž. Dívka měla pocit ztráty vědomí, ale žádný strach. Bernadetta si opakovaně přetírali oči, ale krásná Paní byla stále při ní, takže nakonec uvěřila, že je skutečná. Společně se pomodlili růženec, ale Paní jen posouvala prsty po zrnkách, nahlas se nemodlila. Po chvíli zmizela. Dívky našli Bernadettu klečící na kolenou. Sama se jim svěřila se svým zážitkem, ale nevěřili ji. Matka jí dokonce zakázala ke jeskyni chodit.

Jeskyně zjevení

Setkání s Paní byl však pro Bernadettu tak silným zážitkem, že byla doslova hnaná touhou být s ní opět. V neděli 14. února se po mši vybrala s několika dalšími dívkami k jeskyni. Sebou měli růžence a svěcenou vodou. Když se krásná Paní zjevila, Bernadetta místo, na kterém Paní stála, pokropila vodou a řekla: „Pokud přicházíte od Boha, tak nám to řekněte … pokud od ďábla, pak zmizte!“ Paní se usmála a přistoupila blíž. Ostatní dívky mezitím shodili směrem k Bernadettě těžký kámen, polévali ji vodou, ale ona na nic nereagovala, byla jakoby v extázi. Pověst o zjevení v Lurdech se velmi rychle šířila.

Bernadetta se setkala s nedůvěrou a pohoršením nejen ze strany světských, ale i církevních představitelů. Následovaly další setkávání a k Bernadettě se postupně přidávalo mnoho zvědavců, mezi nimiž byl i lékař Dozous, který se rozhodl vyšetřit Bernadettu během extáze a odhalit tak „podvod“. Po skončení vyšetření však prohlásil, že dívka během extáze skutečně navázala s někým autentický kontakt a její životní funkce byly v normě a nic nenasvědčovalo tomu, že by byla nějakým způsobem rozrušená.

Zjevení bylo celkem osmnáct. Během nich bylo několikrát zakázáno a dovoleno přicházet k jeskyni. Na příkaz místního kněze Peyramala se Bernadetta během jednoho zjevení zeptala krásné Paní na jméno. Ta odpověděla, že je Neposkvrněné početí. Dívka slovům nerozuměla, ale když to řekla knězi, ten se velmi rozrušil. Bernadetta nemohla tušit, že 8. prosince 1854 ve Vatikánu bylo papežem vyhlášeno dogma o Neposkvrněném početí. Tehdy kněz pochopil a uznal, že šlo o skutečné zjevení Panny Marie.

Postoj církve

Zpočátku se církev, stejně jako světští úředníci stavěly vůči událostem v Lurdech nedůvěřivě. 28. července 1858 biskup Laurence svolal kanonickou komisi k přezkoumání pravosti a pravdivosti těchto zjevení. Podrobně prozkoumali všechny zázračná uzdravení a vícekrát vyslýchali Bernadettu. Po tom, co biskup přijal výsledky kanonické komise, 18. ledna 1862 vydal dekret, ve kterém přiznal zjevením nadpřirozený charakter a potvrdil, že zjevení jsou pravé a věřící jim mohou věřit.

Poselství zjevení

Panna Maria řekla Bernadettě několik vět, které byly zároveň poselstvím pro celé lidstvo. Přes ni vyzývá svět především k pokání a modlitbě za hříšníky. Prostřednictvím Bernadetty opakuje slova: „Pokání, pokání, pokání!“ Během šestého zjevení Panna Maria dokonce vyzvala Bernadettu, aby za obrácení hříšníků líbala zem. Tento úkon dělají dodnes poutníci, kteří přicházejí na toto svaté místo. Během devátého zjevení Panna Maria vyzývá, aby lidé pili z pramene a myli se v něm. Od toho času je voda z Lurd symbolem nejen tělesného, ​​ale především duchovního očišťování a uzdravování. Je zároveň symbolem několika tisíců zázračných uzdravení.

V dalším poselství si Panna Maria přála, aby byla na místě zjevení postavena kaple. Když o několik let později děkan Peyramale viděl návrh biskupského architekta na stavbu kaple, roztrhal jeho plány, protože chtěl velkolepý chrám – ne „obyčejný“, jaký navrhl architekt. Na otázku architekta, kdo to zaplatí, odpověděl: „Nejsvětější Panna!“. Ve skutečnosti jakoby zázrakem začali přicházet finanční dary z mnoha koutů světa a to dokonce v takovém množství, že pošta v Lurdech nestačila úhrady registrovat a účtovat a tak museli pomoci spořitelny v okolí. Panna Maria také prostřednictvím Bernadetty vyzývá lidi ke konání procesí a poutí na místo jejího zjevení. Kromě těchto poselství jí řekla i tři pravdy týkající se výlučně Bernadettinho osobního života, které nikdy neprozradila a vzala si je s sebou do hrobu.

Uznány zázraky

25. února byla Bernadetta Marií vyzvána k tomu, aby se napila a pak umyla v prameni v jeskyni. Přestože tam žádný pramen nebyl, Bernadetta začala dlaněmi rozhrabávat blátivou půdu. O chvíli se objevil malý pramínek vody, ve kterém se umyla. Zanedlouho na tom místě vytryskl křišťálově čistý proud vody. Následující den nedošlo ke zjevení, ale k prvnímu zázraku uzdravení. Je jím uzdravení pravého oka kameníka Louise Bouriette, který na něj od svých dvaceti let neviděl. Po tom, co se při Massabiellské jeskyni vroucně modlil a pak si několikrát omyl oči vodou z pramene, se stal zázrak – jeho pravé oko se mu otevřelo nanovo a Louis získal zrak.

Výzkumy prokázaly, že voda z pramene není ničím výjimečná, nemá antiseptické ani antibakteriální vlastnosti. Překvapující je, že nebyl potvrzen ani jeden případ nakažení se vodou v lázních nebo vypitím znečištěné vody z bazénů přesto, že se v nich předtím vykoupali tisíce lidí trpících na různé nemoci. Není to tedy „zázračná“ voda, ale její pití nebo mytí se v ní má být znakem smíření se s Bohem a připravenosti plnit jeho vůli.Od té doby došlo k více než 4500 uzdravením, z nichž církev do roku 2019 uznala 70. Zázrakem je i neporušenost Bernadettineho těla, které po více než 150 letech od smrti vypadá zcela neporušené.

Putování do Lurd

Do Lurd přicházejí denně stovky věřících i hledající poutníků z celého světa. Každý má svou vlastní motivaci, své vlastní prožívání poutě. Lurdy poskytují prostor pro ticho a osobní modlitbu v chrámech i mimo ně, ale také možnost zažít společenství a sjednocení při procesích, či mších. Zdraví i nemocní sem přicházejí s cílem uzdravit svou duši, naplnit se klidem a posílit se ve víře.